středa 8. prosince 2010

Modřany

Sídliště Modřany I, olej na desce, 60 x 80 cm


Sídliště Modřany II, olej na desce, 60 x 80 cm

Sídliště Modřany III, olej na desce 60 x 80 cm


Modřany I, olej na desce 60 x 80 cm





Sídliště Modřany IV, olej na desce, 70 x 50 cm





Modřany II, olej na desce 60 x 80 cm

úterý 30. listopadu 2010

Úvod do Modřan

Po návratu ze sladkého Toskánska jsem si uvědomil, že je třeba namalovat také něco jiného, než krásnou krajinu. To pravé umění musí být pokud možno kontroverzní, hnusné, bořící staré tradice, provokativní, nastolující otázky, neotřele pohlížející, zkoumající otázky imaginace v kontextu iracionálna a tak podobně. Navíc musí být tak nesrozumitelné, aby se o něm dalo hodně nakecat... čím by se taky výtvarní kritici živili, že jo.

V krajinářství se na to dá jít přes námět. A protože jsem strávil dvacet let na sídlišti Modřany, tak jsem si řekl, že takové depresivní sídliště na začátku podzimu by mohlo splnit dostatečně úlohu předmětu uměleckého ztvárnění. Obzvlášť, je-li zváno familierně sídlák nebo láskyplně svými mladými obyvateli ghetto.

Tak jsem se do toho pustil. Výsledek posoudíte sami v nejbližších dnech. Ale předem varuju: nějak se nepovedlo splnit zadání umělěckosti. Mám obavu, že to sídliště zas tak hrozné místo k životu není a já asi nejsem umělec. Jsem jenom malíř.

neděle 21. listopadu 2010

Studie k portrétu


Studie, olej na desce, 25 x 30 cm

čtvrtek 14. října 2010

Marsiliana workshop

Pozdě odpoledne aneb nebe nad Toskánskem, olej na plátně, 40 x 50 cm
Podél řeky je val proti povodním, z něho jsme malovali. U řeky je spousta rybářů a pořád se krajem ozývá, jak nahazují. Většina rybářů je u řeky s celou rodinou, asi nejde ani tak o to rybaření jako spíš o to, jak strávit prima klidný den u řeky.

Vila u Marsiliany, olej na plátně, 30 x 40 cm


Pohled z hradeb Marsiliany na severozápad, olej na plátně, 30 x 40 cm
Přes den občas přeháňka a tohle je malováno až pozdě odpoledne a k večeru. V noci pak pořádný slejvák.


Pohled z Tenuta Marsiliana na sever, olej na plátně, 30 x 40 cm

Pohled z hradeb Tenuta Marsiliana směrem k Orbetellu, olej na plátně, 30 x 40 cm

Odpoledne, pohled k západu proti k moři se sklánějícímu sluníčku. Nic jednoduchého, když už pak sluníčko je skoro přímo za plátnem, to aby člověk ty barvy vyhmatával.

Pohled z prvního na druhé nádvoří Tenuta Marsiliana, olej na plátně, 25 x 30 cm

Tenuta Marsiliana když fouká scirocco, olej na plátně, 25 x 30 cm
Scirocco je docela depka, ale jinak fajn. Člověk se jen cítí tak nějak divně. Někdy ten vítr udělá zajímavé světlo, ale jsou to chvilky a namalovat se to nedá. Stejně by tomu nikdo nevěřil, možná vyfotit...

Tenuta Marsiliana, vchod do křídla, kde bydlí zaměstnanci, olej na plátně, 20 x 25 cm

Kanál, olej na plátně, 20 x 25 cm
Kanál se vlévá do řeky nedaleko jejího ústí do moře a pak se táhne paralelně vedle ní. V tomto místě jsme měli za zády malou pevnost zjevně barokního půdorysu, ale nějak divně přestavěnou. Chrání přístup na řeku z moře.

Zřícenina kostela z 11. století, olej na desce, 20 x 25 cm
Tak u téhle zříceniny jsem si nezapsal, komu byl kostel zasvěcen. Ale rozhodně to bylo jméno, které jsem v životě neslyšel. Někde to musím najít. Bydlí tam spousta ještěrek.
Řeka, olej na plátně, 25 x 30 cm
Tak nevím, jak se tahle řeka jmenuje. Na google mapě nemá název. Teče kolem Marsiliany a tohle je pár set metrů od ústí do moře. Na těch ostatních krajinách je to asi ta samá.
Tenuta Marsiliana, severní hradby, olej na plátně 20 x 25 cm
Tenuta Marsiliana, olej na plátně, 25 x 30 cm
Tak takhle vypadá Tenuta Mrasiliana od příjezdové silnice, před najetím do serpentin vedoucích k ní. Zámeček byl rekonstruován roku 1910, patří rodině Corsini.
Poznámka: Nadále nebudu rozlišovat plátno a plátno nalepené na HDF desce, prostě jen "plátno". Když napíšu "na desce", tak to bude znamenat šepsovaná deska. Jenom HDF deska nebo sololit bez plátna. Jo, a když plátno, tak jenom lněné. Bavlnu a syntetiku neberu.

středa 13. října 2010

Marsiliana a třikrát na stejné téma

Chystám se dát na blog krajiny malované v Toskánsku, ale chce to trochu uvést. Tyhle krajiny jsem namaloval na konci září během destidenního workshopu pořádaném Marce Dalessiem a Danielou Astone. Marcův blog sleduji, protože se mi jeho malování líbí a tak když dal napospas informaci, že pořádá workshop v Marsilianě, neváhal jsem. A stálo to za to. Marc i Daniela nejenom umí malovat, ale také umí učit. Krajina skvělá (no jo, Toskánsko), ubytování na zámku (Tenuta Marsiliana), společnost vybraná (převaha národnosti italské nad pěti dalšími národy, Čechů jeden a půl, já celej a Quido po mamince poloviční).

Důraz byla kladen na dvě věci: sight-size painting (podívejte se na Marcův blog, vysvětluje to jasně a stručně a je to skvělá technika) a values, nebo-li naše staré dobré české valéry... tedy pardon, francouzské valeurs. Jak se vlastně českými výrazy překládají (původně Munsellovy) value, chroma, hue...??? Valér, intenzita, odstín??? Tak nevím.

Malování dopoledne i odpoledne a když jeden den dopoledne pršelo, vystřihnul Marc za tři hoďky demo portrét a přitom vysvětlit zásady a u každého tahu štětce říct proč a jak. Za tři hodiny nádherná studie, jen zarámovat. Kdo umí, ten umí.

Daniela studovala na Florentské akademii, stejně jako Marc. Daniela jako Italka to má doma, Marc tam dorazil z USA. Akademie byla založena Američany, pak se jeden oddělil, založil ve Florencii další a pak tam přišli Rusové z Petrohradu, tak teď má Florencie ty akademie tři. Zpátky k Marcovi. Studoval dva roky biologii na Kalifornské univerzitě a pak přešel na malířství. Univerzitní výuka Marca v malířství spočívala v tom, že mu bylo řečeno, aby se vyjadřoval volně a bez zábran, byl revoluční a bořil tradice. Když zjistil, že to je podstata výuky a víc nic, našel si sám malíře, kteří umí malovat a učil se u nich. Pak vyrazil do Evropy a absolvoval Florentskou akademii.

Což mně připomnělo, jak jako o něco starší než desetiletý, jsa postižen touhou po malování, jsem se přihlásil do výtvarného kroužku při Domě pionýrů a mládeže v Praze 6. Dostali jsme výtvarné potřeby, pastelkami počínaje a konče přístupem k hlubotiskovému lisu. První námět byl dvůr JZD se zvířátky. Nahodil jsem perspektivu zdi kolem dvora a čekal, že mi učitel poradí s kompozicí. Neporadil. Sdělil mi, že se mám vyjadřovat bez zábran. Pak pochválil hnědou skvrnu vytvořenou mojí bezzábranovou sousedkou a řekl jí, že to je nádherný pes. Řekla, že to je kůň. Učitel se zkritizoval, že to hned nepoznal a jsa jat zoufalstvím, aby nepotlačil dívčin svobodný výtvarný rozlet připíchnul její čtvrtku na nástěnku jako vzorový výtvor. Příští týden už jsem na kroužek nepřišel.

No, do třetice všeho dobrého. Po návratu z Marsiliany jsem pln nadšení vyprávěl o workshopu a co jsem se tam všechno naučil mladé a mimořádně inteligentní dámě, které si velmi vážím. Dostala mě otázkou: A nemyslíš, že tyhle znalosti a schopnosti by mohli omezit spontánnost tvého výtvarného projevu? Teda to mě na chvíli zmátlo... Pak mě napadlo, že jedním z uměleckých oborů, ve kterém jsem neutrpěl naprosto žádné teoretické ani praktické školení či vzdělání je hudba. Tam bych se tedy mohl vyjadřovat zcela spontánně, bez svázanosti řemeslem a schopností ovládat techniku! A protože tahle moje dobrá přítelkyně je hudebně vzdělána a sama muziku provozuje na super úrovni, navrhnul jsem jí, že bych si tedy sednul k jejímu piánu a pustil se do toho, mohla by poslouchat. Řekla že jo... a když jí to došlo, strašně se vyděsila. Pochopila, že by šlo o uši, nervy i duševní zdraví. Takže jsme se nakonec shodli, že bez ovládnutí řemesla se člověk vyjádřit v daném oboru prostě nemůže. V opačném případě musí hrát jenom na náhodu nebo to teoreticky vokecat (to je dobrá technika, lidi se nechají zmystifikovat dost snadno). Je zajímavé, že u výtvarného umění to projde, v hudbě už moc ne. Tam to v horším případě končí fyzickým napadením naslouchajících, v lepším pak zařazením do Hvězdné pěchoty.

Což mi připomíná, že Marc i Daniela, kromě toho, že se nám intenzivně věnovali, denně sami malovali, aby nevypadli z formy. Marc kvůli tomu vstával denně v pět.

Tak příště už obrázky.

P.S. Stejně mě láká ta představa, že bych třískáním do piána vyjadřoval svoje rozhárané nitro... V zájmu lidstva: nepouštějte mě k piánu! Taky bych mohl zkusit balet...

neděle 3. října 2010

Zillertalské Alpy - začátek září

Pohled z cesty z Frauenwand dolů do Hintertuxu, olej na desce/plátno, 20 x 25 cm

Tuxtal, olej na desce/plátno, 25 x 30cm

Za necelých šest hodin pohodlné jízdy z Prahy do Tuxu - konečně trochu času na Alpy. Počasí skvěle vyšlo a všude prázdno, turisti se asi odpařili s koncem srpna. Problém je samozřejmě s náměty, protože všechno je tak nádherné, až si člověk říká, že to bude vypadat blbě, když se to namaluje. Což je samozřejmě důsledek toho, že to správné umění je jenom hnusné nebo provokativní nebo tak intelektuální, že mu nerozumí ani sám tvůrce a musí mu ho vysvětlit kritik. Takhle se přeci zblbnout nedám, tak honem malovat! Další problém je rychlá změna počasí. Nejde to jinak, než malovat "proti" počasí, což znamená jednak rychle a jednak odhadnout, jak to bude vypadat hodinu po začátku malování. A pro jistotu fotku, kdyby se to nestihlo, začalo pršet nebo sněžit. Poslední problém jsou krávy. Působí depresi, protože jsou ve formě, namakané jak z fitka a když lezete po stezce, kde už si myslíte, že to začíná být na jištění, tak jich je najednou kolem celé stádo a klidně se pasou. Jak se tam dostaly a jak se tam udrží, to fakt nechápu. A na chlívech, co mají níž v údolích, mají navěšené medaile.

pondělí 16. srpna 2010

Agios Stefanos, Korfu

Olivovníkový háj, 25 x 30 cm, olej, plátno na desce



Cesta k opuštěnému hotelu, 25 x 30 cm, olej, plátno na desce

Cesta přímo z hlavní ulice k hotelu, který patřil největšímu majiteli pozemků v Agios Stefanos. Jenže ten začal hrát a chlastat... a majitelem hotelu se stala banka. k Místnímu folkloru zřejmě patří to, že co patří bance je vlastně všech. Tak si to všichni rozeberou. Ve zbytku uspořádají pořádný mejdan. Bance je to asi jedno, asi je to místní pojetí správy aktiv. Zbytek EU zaplatí...



Výhled od kaple, 25 x 30 cm, olej, plátno na desce

Kostel Agios Stefanos, 25 x 30 cm, olej, plátno na desce

Kostel Agios Stefanos na cestě mezi centrem vesnice, tedy centrem..., spíš hlavní křižovatkou a přístavem.

Útes nad pláží, 25 x 30 cm, plej, plátno na desce

Pohled od kostela přes zátoku na dlouhou pláž nad níž jsou malé hotely a tahle namalovaná část už je mimo, opuštěná, skvělé koupání a opalování bez.

Cesta k přístavu, 25 x 30 cm, olej, plátno na desce

Za kostelem se zdvíhá cesta přes malý útes a pak jde dolů k malému přístavu za vlnolamem.


Kaple nad Agios Stefanos, 25 x 30 cm, olej, plátno na desce

Malá kaple na vrcholu nejvyšší hory nad Agios Stefanos, v pozadí s dlouhou nádhernou pláží.


Poprvé jsem vyrazil s malováním na letní dovolenou do Řecka! V hrůze jsem zabalil malování do kufru a byl jsem zvědavý, zda to projde na letišti. Hororové letištní historky malířů v USA přečtené na netu mě děsily... Naštětstí letiště Praha a letiště Kerkyra jsou zjevně rozumné a péči o bezpečnost soustřeďují tam, kde to je potřeba. Dokonce na zpáteční cestě při kontrole zavazadla řecká inspektorka zarazila můj kufr v rentgenu a něco vysvětlovala kolegyni... Snažil jsem se jí vysvětlit, že tam vidí barvy v tubách, na což ona opáčila, že jí je to jasné a že kolegyni říká, že jsem malíř a takhle vypadají na rentgenu olejové barvy a štětce...
Hotýlek byl perfektní, koupání skvělé, společnost ideální (taneční soubor mojí ženy) a malovat se dalo ráno, jinak bylo příliš horko. Takže když soubor začínal tréning, já jsem vyrážel do plenéru a v jedenáct už jsme byli všichni na pláži nebo u bazénu. Ideální dovolená! A letovisko? Poloprázdné: závislé na turistech z GB a letos jich v rámci krize nepřijelo 70%.

Něco ještě z června

Z Průhonického parku, 30 x 40 cm, olej na plátně

Krátký plenér v Průhonicích s Markétou. Brzké dopoledne, jasné ostré sluníčko, ale protože v noci pršelo, tak byl v parku takový zlatý opar rozpouštějící to ostré světlo. Jinak důležité praktické zjištění: u parku v Průhonicích jde zaparkovat jenom na placených parkovištích. Naštěstí jsme motiv našli brzy, protože jsme oba měli francouské stojany, takže jsme je nemuseli vláčet moc dlouho.

pátek 18. června 2010

Jizerské Hory

Jizerské Hory od Raspenavy, olej na plátně, 30 x 40 cm

Krkonoše - neděle 13.6.2010

Výhled od Čtyř pánů, olej na plátně, 25 x 30 cm
Nádherné světlo, nádherná atmosféra. Tahle stříbrošedá nálada je skvělá! Po krátkém stoupání z Dvoraček na rozcestí u Čtyř pánů, neděle pozdě odpoledne a hory úplně liduprázdné a klidné...

pátek 11. června 2010

Východní Krkonoše

Vraní Hory z Černé Vody, olej na plátně, 25 x 33 cm

Krkonoše z Černé vody, olej na plátně, 25 x 33 cm
Sněžka z Rýchor, olej na plátně, 25 x 30 cm

Pohled z Rýchor, olej na plátně, 25 x 30 cm

Krkonoše z pastvin Rýchor, olej na plátně, 25 x 30 cm

8. a 9. června, přespání v penzionu v Žacléři a po oba dny krátký trek nahoru na Rýchory a druhý den odpoledne po rovince do Černé Vody, na odjezdu ještě zastávka na nedokončené pevnosti Stachelberg (měla být největší) z celého opevnění.

Praha - konec jara

Praha - Modřany, olej na sololitu, 60 x 80 cm
Ateliérovka





Praha - Chodov od Hrnčířů, olej na plátne, 25 x 30 cm
Tak takhle letos vypadalo celé jaro... pršelo a pršelo...



Praha - Staré Butovice, olej na plátně, 25 x 30 cm

středa 19. května 2010

A ještě něco z letošní depresivní zimy - Few more paintings from this year depressive winter

Zima v okolí Prahay I, olej na plátně, 50 x 60 cm
Winter in the outskirts of Prgue I, oil on canvas, 50 x 60 cm
Zima v okolí Prahy II, olej na plátně, 50 x 60 cm
Winter in the outskirts of Prague II, oil on canvas, 50 x 60 cm

Jaro je tady - hlášení o zimě / Spring is here - winter report

Praha, olej na plátně, 30 x 40 cm
Prague, oil on canvas, 30 x 40 cm

Praha z Grébovky, olej na plátně, 60 x 50 cm
Prague from Grébovka, oil on canvas, 60 x 50 cm


Dlouhou dobu jsem neposlal žádný příspěvek, tak teď to musím dohnat. Pár věcí z letošní zimy.
No post for a long time, I have to delete the delay. Few pieces from this winter.

pátek 15. ledna 2010

Praha, Prague

Strahovský klášter, olej na desce, 60 x 80 cm
Abbey of Strahov, oil on board, 60 x 80 cm

Pražský hrad z Chotkových sadů, olej na plátně, 50 x 60 cm
Prague Castle from Chotek Garden, oil on board, 50 x 60 cm

pondělí 4. ledna 2010

Vánoční trh na Staroměstském náměstí, Christmas market on Old Town Square of Prague



Prodavači z vánočního trhu, olej na plátně, 25 x 30 cm
Marketeers from Christmas market, oil on canvas, 25 x 30 cm




Bezdomovec, olej na papíře, A3
Homeless man, oil on paper, A3 format