neděle 25. září 2011

Pitztal v létě

Byli jsme v Pitztalu během léta dvakrát na týden a pokžadé nádhera! Mám toho spoustu namalovaného, pošlu jenom něco.


Z Offenbacher Hohenweg, olej na plátně, 25 x 30 cm


Sem jsme došli v červenci, docela pohodový trek. Plenérová studie k tomu většímu obrazu dole. To vpravo je hřeben Grubenkarspitze.


Z Offenbacher Hohenweg, olej na plátně, 60 x 80 cm


Ateliérovka podle té studie nahoře. V srpnu jsme šli tenhle trek ještě jednou a dotáhli jsme to až nahoru k ledovci, bez maček a cepínu to dál nešlo, tak jsme si dali odpočinek ve vyhřátém údolí na obrovském balvanu a najednou zahřmění, tak povídám, běžíme zpátky, jenže to zahřmění to byla skála která povolila pod tlakem ledu a po ledovci dolů se řítily šutráky jak autobus a tam, kde vysoko nad námi se ta skála urvala, tam vytryskla voda do malého vodopádu a padala dolů do míst, kam se zřítila a roztříštila ta skála. Jenže než jsme sem došli, tak jsme museli překročit ten kar na obrazu. V červenci to šlo, v srpnu strašná spousta vody roztečená do mnoha koryt a překročit to nešlo. Tak jsme to zatáhli doleva do suťoviska (můj nápad) a skončilo to tak, že jsem musel brodit a pomoct manželce na druhou stranu. A voda měla sílu! A moc teplá taky nebyla...


Nad Rifflsee, olej na plátně, 25 x 30 cm


Zase plenérová studie. Tudy se nastupuje na Offenbacher Hohenweg, tady to ještě jde, je to kousek od horní stanice od lanovky.



Nad Rifflsee, olej na plátně, 60 x 80 cm


Cesta na Kaunergrathuette, olej na plátně, 60 x 80 cm


Tenhle trek byl byl nářez. To měl být odpočinkový trek, do Plangerossu jsme sjeli autem, našli cestu nahoru a vyrazili... U vodopoádu na Lussbachu už jsme měli dost a pak už jsme jenom nadávali a nadávali. Z toho místa na obrazu jsme to otočili a pelášili zpátky, jenže cesta dolů byla ještě horší než nahoru, zvlášť ten konec po serpentinkách v lese, kde nejsou kameny aje to tak prudké, že člověk neví, jestli to nemá lézt bokem, protože popředu je to o uklouznutí po prachu a kamínkách na udupané příšerně příkré cestě. No a klouby dostávají zabrat!




Z údolí Sexegertenbachu, olej na plátně, 100 x 80 cm


Nádherné údolí nad Taschachhausem, vyhřáté sluncem, uzavřené hřebenem s Oelgrubenkopf, ledovec tak pokrytý kameny, že led je vidět hlavně na čele a jinak vypadá jako suťovisko. Tohle údolí je skvělé, mám ho namalované několikrát, z každého kroku je tam jiný motiv. Nahoře už není skoro nic zeleného a stejně jsou tam ovce. Co žerou, nevím, mám podezření, že se vrací na jídlo na Taschachhaus a nahoru do údolí chodí tvořit malebné skupinky. Cesta se těžko hledá, je značená ale není skoro chozená, za celou cestu tam i zpátky šel proti nám jediný člověk.