Výhled do údolí od parkoviště nad Mandarfenem, olej na panelu, 20 x 30 cm
Den před závodem, to už byl jen odpočinek.
Z horní části Cottbuser Hoehenweg, 21 x 30 cm, olej na panelu
Ze střední části Cottbuser Hoehenweg, 21 x 30 cm, olej na panelu
Ty dvě studie z Cottbuser Hoehenweg byly opravdu příšernej nápad: dva dny před běžeckým závodem táhnout malování tak vysoko... čtyřhodinový trek s deseti kily na zádech a pak zase zpátky.
Ale závod byl fajn! Běželi jsme nejkratší trasu P15. Ono to je něco přes šestnáct, ale to už je pak jedno. Pozitivní převýšení je asi 700 metrů, což se skoro celé nasbírá na prvních třech kilometrech. Petr doběhl celkově sedmý, Julie mezi holkama na osmnáctém místě a já jako čtyřicátý osmý mezi klukama.
Pokud si chce někdo zaběhnout opravdu fajn horský běh, tak tohle je to pravé. Perfektní organizace, nádherné prostředí, výběr tras od 15 do 110 km a celkem jenom asi 1 500 lidí, příjemná atmosféra, žádná megaakce. Příští rok jedem znovu a uvidíme, jestli zkusíme P25, ta začíná na stejné trase jako patnáctka, ale pokračuje dále po Fuldauer Hoehenweg na Taschachhaus a na zpáteční cestě se zase napojuje v údolí na patnáctku. A převýšení je dalších 500 metrů navíc... Info pro opravdové běžce: už na té pětadvacítce se dají získat dva body na UTMB.
Žádné komentáře:
Okomentovat